Naučná stezka F. X. Franze vznikla v roce 1995 díky Klubu Augusta Sedláčka a tehdejšímu Okresnímu úřadu Plzeň - jih. Od dob svého vzniku byla ovšem několikrát upravována. V současné době má délku 10 km a výchozím bodem je zřícenina hradu Lopata, kde se dozvíte informace o historii hradu a jeho pádu při obléhání husitským vojskem. Pozůstatky obléhání jsou dodnes patrné v půdním reliéfu.

Při své cestě po stezce zavítáte do také do pravěkého světa. F. X. Franz v kozelském polesí prozkoumal mnoho mohylových pohřebišť především z doby železné a bronzové. Stezka vás zavede k mohylám na Hájku, na Javoru a Hádkách.

Prozkoumáte také pozůstatky středověkých cest, zaniklých vsí a tvrzišť či rybniční soustavu na Kábovském potoce. 

Na závěr se přenesete na přelom 19. a 20. století, kde budete seznámeni s rozvojem a provozem místní železniční sítě. Stezka je zakončena v železniční zastávce v obci Kornatice, odkud se lze regionálním motorovým vlakem pohodlně přesunout do Šťáhlavic či ke Kornatickému rybníku poblíž výchozího bodu stezky u zříceniny hradu Lopata. 

František Xaver Franz

Narodil se roku 1838 v Hostivici u Prahy. Vyučil se zahradníkem a po mnoho let získával další zahradnické zkušenosti např. na zámku Hluboká či ve vídeňském Schönbrunnu. Roku 1871 byl jako zahradník přijat hrabětem Arnoštem Karlem Waldsteinem na zámek Kozel.

F. X. Franz byl vskutku renesančním člověkem. Kromě své profese ovládal hru na několik hudebních nástrojů, byl zdatným kreslířem, fotografem, včelařem či geodetem. Ze všech svých zájmů ovšem nejvíce času investoval do archeologie. V jeho výzkumech byl plně podporován hrabětem Waldsteinem. Ač neměl žádné zkušenosti, velmi brzy si osvojil svůj vlastní systém evidence nálezů. Teorii načerpal z tehdy dostupných publikací a vše konzultoval s mnohými českými i evropskými archeology své doby. 

Prozkoumal celkem 400 mohyl na 12 pohřebištích a 3 sídliště v okolí Šťáhlav. Vše poctivě zakresloval a výsledkem jeho práce bylo několik desítek dokumentačních tabulí. Hrabě Waldstein mu přislíbil jejich knižní vydání. K tomu ovšem nedošlo a na základě této události Franz vypověděl své služby na zámku Kozel. Po svém odchodu byl jmenován do funkce tajemníka Městského historického muzea v Plzni (dnes Západočeské muzeum), kde spravoval historické sbírky a nadále pokračoval v archeologických průzkumech. Jeho nálezy dodnes tvoří podstatnou část exponátů prehistorické expozice Západočeského muzea. F. X. Franz zemřel v roce 1910. Jeho dvě díla byla vydána až posmrtně roku 1985 pod názvy Stiahlauer ausgrabungen a Přehled nalezišť v oblasti Mže, Úhlavy, Radbuzy a Klabavy.